Trestní odpovědnost mladistvých – kompletní průvodce

Od kolika let je trestní odpovědnost v ČR

Hranice trestní odpovědnosti je v České republice 15 let. Stanovena je v § 25 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.): „Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.“

Pro určení, zda byla osoba v okamžiku spáchání činu trestně odpovědná, se počítá s úplným dovršením 15. roku – tedy dnem 15. narozenin. Výpočet je striktní – pokud někdo spáchá vraždu den před 15. narozeninami, není trestně odpovědný; pokud ji spáchá v den 15. narozenin, je trestně odpovědný (s režimem mladistvého).

Některé evropské země mají hranici jinde:

• Anglie a Wales: 10 let
• Skotsko: 12 let (do 2019 bylo 8 let)
• Slovensko, Slovinsko: 14 let
• Česko, Rakousko, Německo: 14–15 let (Německo 14)
• Belgie: 16 let pro většinu trestných činů, 18 pro některé

Snížení hranice na 14 let je v ČR opakovaně diskutováno (např. po medializovaných případech násilné kriminality nezletilých), ale v současnosti je legislativně neprůchodné.

Dítě, mladistvý, mladý dospělý – kategorie a jejich režim

Pro určení režimu je rozhodující věk v okamžiku spáchání činu, nikoliv věk v okamžiku odsouzení. Pokud někdo spáchal trestný čin jako mladistvý a byl odsouzen po dovršení 18 let, soudí se podle režimu pro mladistvé.

Jaké sankce hrozí mladistvému (15–17 let)

Zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže rozlišuje tři skupiny opatření, která mohou být mladistvému uložena:

A) Výchovná opatření

Nejmírnější forma reakce. Cíl: výchovný účinek bez stigmatizace.

• Dohled probačního úředníka
• Výchovné povinnosti (např. omluvit se oběti, nahradit škodu, dokončit školu)
• Výchovná omezení (zákaz styku s určitými osobami, zákaz návštěv určitých míst)
• Napomenutí s výstrahou

B) Ochranná opatření

Cíl: ochrana mladistvého i společnosti.

• Ochranná výchova (umístění ve výchovném zařízení až do 18, výjimečně 19 let)
• Ochranné léčení (psychiatrické, protitoxikomanické, sexuologické)
• Zabrání věci (např. zbraně, drog, výnosů z trestné činnosti)

C) Trestní opatření

Sankce – trestní sazby jsou sníženy na polovinu, maximálně 5 let (výjimečně 10).

• Peněžité opatření
• Obecně prospěšné práce
• Propadnutí věci
• Zákaz činnosti
• Vyhoštění
• Domácí vězení
• Podmíněné odsouzení
• Podmíněné odsouzení s dohledem
• Nepodmíněné odnětí svobody (v zařízení pro mladistvé)

Co se stane s dítětem mladším 15 let

Dítě mladší 15 let není trestně odpovědné, ale to neznamená, že se „nic neděje“. Případ řeší tři instituce paralelně:

1. 1. Policie ČR – zjistí okolnosti činu, vyslechne svědky a oběti, věc předá soudu pro mládež a OSPOD. Dítě nemůže být obviněno, ale je předmětem řízení.
2. 2. Soud pro mládež – v řízení dle § 89 zákona č. 218/2003 Sb. může uložit ochranná opatření: ochrannou výchovu, dohled probačního úředníka, výchovnou povinnost.
3. 3. OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí) – zabývá se výchovnými opatřeními ve vztahu k rodině, může navrhnout omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, umístění do náhradní péče.

V praxi je u dětí do 15 let cílem ochrana dítěte a jeho resocializace, nikoliv potrestání. Ochranná výchova je nejtvrdší opatření – znamená umístění do výchovného zařízení (např. dětský výchovný ústav) až do dovršení 18 let, výjimečně 19 let.

Odpovědnost rodičů za děti

Trestněprávní odpovědnost rodičů

V ČR neexistuje princip, podle kterého by rodiče byli automaticky trestně odpovědní za činy svého dítěte. Rodič může být trestně stíhán pouze tehdy, pokud sám naplnil skutkovou podstatu trestného činu – například ohrožování výchovy dítěte (§ 201 TZ) nebo zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ).

Občanskoprávní odpovědnost za škodu

Podle § 2920 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) rodiče odpovídají za škodu způsobenou jejich nezletilým dítětem, pokud zanedbali náležitý dohled. Soud zkoumá:

• Zda bylo dítě podle své rozumové a volní vyspělosti schopno ovládnout své jednání
• Zda rodiče zanedbali dohled (vědomě nebo nedbalostně)
• Souvislost mezi zanedbáním dohledu a vznikem škody

V praxi: pokud 12leté dítě rozbije sousedovo okno, rodiče typicky odpovídají za škodu, protože zanedbali dohled. Pokud 17letý mladistvý spáchá krádež v obchodě, sám odpovídá (jak trestně, tak občanskoprávně), rodiče typicky neodpovídají.

Výchovná opatření vůči rodičům

OSPOD může v řízení o sociálně-právní ochraně dítěte navrhnout výchovná opatření i vůči rodičům – například napomenutí, dohled, povinnost využívat odborné poradenství. V krajních případech může soud omezit nebo zbavit rodičovské zodpovědnosti (zákon o rodině, dnes občanský zákoník).

Soudnictví ve věcech mládeže

Soudnictví ve věcech mládeže upravuje speciální zákon č. 218/2003 Sb. Klade důraz na:

• Výchovný účinek – cílem není trest, ale resocializace
• Ochranu mladistvého – řízení je neveřejné, ochrana osobnosti
• Spolupráci s OSPOD a PMS – sociální anamnéza, individuální plán
• Účast rodičů – povinná účast na hlavním líčení
• Povinnou obhajobu – mladistvý má od počátku právo na obhájce

Příslušným soudem je soud pro mládež – specializovaný senát okresního soudu (v Praze obvodní soud). Trestní stíhání je vedeno státním zástupcem pro mládež. V řízení se vždy zpracovává sociální anamnéza Probační a mediační službou.

Nejčastější trestné činy mladistvých

Podle dlouhodobých statistik Policie ČR jsou nejčastějšími trestnými činy mladistvých:

Prevence kriminality mládeže

Z mé 20leté praxe v SKPV vím, že znalost právních důsledků jednání je u mladistvých podceňovaný preventivní faktor. Většina mladistvých pachatelů vůbec netuší:

• Že přeposlání nahé fotografie spolužačky je trestný čin (i když ji poslala dobrovolně)
• Že vyhrožování přes Snapchat může skončit trestním stíháním
• Že kybernetické útoky na školu mají rozsáhlé následky
• Že záznam v rejstříku trestů znamená problémy s budoucím zaměstnáním, vízy, zbrojním průkazem

Preventivní přednášky o trestní odpovědnosti pro 8.–9. třídu ZŠ a 1.–2. ročník SŠ patří mezi nejúčinnější intervence. Praktické případy, právní následky vysvětlené srozumitelně, prostor pro dotazy. Realizuji je pro školy po celé ČR.

Časté dotazy